SERIÁL: Po stopách původu minerálních kamenů – vznik (díl 1.)

V tomto seriálu bychom se rádi věnovali konkrétněji jednotlivým druhům vzácných kamenů. Budeme se zde zabývat jak jejich geologickým vznikem, vlastnostmi, tak i způsoby použití v historii. O každém minerálním kamenu vám přineseme i celou řadu zajímavých faktů. Je dobře známo, že každý kámen je opředen celou řadou mýtů, pověr a v mnoha kulturách má hlubší symboliku. I tyto aspekty samozřejmě zmíníme.

Pro začátek bude ale potřeba přiblížit si obecné informace týkající se vzniku kamenů, díky kterým se lépe zorientujete v jejich typologii.

Minerální kameny jsou krystalické chemické sloučeniny, které vznikají při přírodním, geologickém procesu. Objeveno je již více než 5 300 druhů minerálů a každým rokem jejich počet stoupá. Ale mezi často nacházené druhy se řadí pouze asi 300 druhů.

Vznik minerálních kamenů

Mezi základní způsoby vzniku drahých kamenů můžeme řadit vznik vyvřením, usazením a přeměnou, neboli metamorfózou. V případě vyvření se většinou jedná o primární vznik minerálů, kdy se slučují jednotlivé chemické prvky v hlubokých vrstvách Země ve formě magmatu a následně krystalizují. Sekundární vznik minerálů je situace, kdy dochází k přeměně, nebo usazování minerálních kamenů již dříve existujících.

Vyvření  minerály vznikají především díky působení žhavého magmatu uvnitř Země (nazývané také jako endogenní minerály), které obsahuje všechny základní chemické prvky periodické tabulky. Magma dosahuje teplot od 650 až do 1400 stupňů a tlaku několika tisíc atmosfér. Díky hromadění a přibývání jednotlivých sloučenin se generují minerální ložiska. Těžší minerály klesají a tak se hromadí ve spodnějších vrstvách. Magma může ve ve vyšších vrstvách Země i miliony let chladnout a minerály postupně krystalizují. Pokud se magma dostane na povrch díky aktivitě sopek, mění se na lávu, jejíž části také krystalizují, nicméně ne do větších struktur ve formě velkých krystalů (typická forma je spíš sklovitá). Mezi endogenní minerály řadíme Křišťál, Olivín, Diamant, Achát a další.

Usazení minerální kameny mohou vznikat i usazováním zvětralých hornin a následným scelením se. Často třeba vyplňují dutinky v lávě nebo skále. Vzniká takto třeba Tyrkys, Azurit nebo Malachit. Tyto kameny vznikají za přítomnosti mědi a vody, což vysvětluje jejich krásné zelené zbarvení.

Přeměna – díky působení fyzikálních nebo povětrnostních podmínek mohou z již vzniklých minerálů vznikat jiné drahé kameny. Může dojít také ke vzniku ,,minerálu v minerálu’’. Tato situace nastává typicky v případě, kdy díky vysokému působení teplot dojde k roztavení a smíchání dvou již vzniklých minerálních kamenů. Některé druhy Jaspisu, Rodonit nebo Lapis Lazuli.

 

Zajímavosti:

  • Za minerál se z pohledu geologie dá považovat i led, jelikož se jedná o krystalickou formu chemických prvků (zde H2O).

  • Čím déle magma tuhlo, tím větší a často i vzácnější kameny mohou vznikat. Pokud ztuhne magma náhle, nemusí také vzniknout třeba vůbec žádný drahý kámen.  V případě velmi prudkého ochlazení, kdy láva vteče do moře, vznikne Obsidián, neboli sopečné sklo.

  • Minerální kameny se často vyskytují v typických skupinách. Jedná se o tzv. Paragenezi, kdy můžeme předpokládat, že výskyt jednoho minerálu bude doprovázen výskytem dalších druhů, které vznikají a vyskytují se často společně.